nadsamec   20.10.2017 4:02:19
Zobrazeno: 205x

Důležitá vlastnost

Víte, kamarádi, na tento web chodím poradit s trápeními a se sklenkou dobrého pití přátelsky poklábosit téměř od jeho založení. Ale nikdy jsem sám o sobě moc neprozradil, a tak je myslím čas, abych také napsal nějaké to přiznání.
Abych nějak začal. Vezeráni ví, že sem na stránky chodil samec, neboli též pravý samec, a to je ubožák, ten si na samce jen hraje.
Pak jsme tu měli falešného samce, a to je opravdový samec, přestože je homokláda. Nechápu, ale tak to prostě je.
No a pak jsem tu já - a já, kamarádi, jsem nadsamec. Nechápu to ještě víc. Ženy mi padají k nohám a slibují oddanost, přestože jsem submisivně založen a přeju si pravý opak, což jim ale nemůžu prozradit. Jen konejšivým hlubokým chraplákem řeknu: vstaň, maličká, neb ty si zasloužíš, abych se na kolenou kořil tvé kráse. Úplně jí to rozhodí sandál, hm hm. Ale nikdy k tomu nedojde, protože sotva pokleknu, mé uhlíky propálí její studánky a políbím jí ruku, jde do vývrtky, padá mi do náruče a špatně předstíraje mdloby, neboť omdlelí lidé se nedožadují lože, nechává se odnést, aby prožila tříhodinový festival lásky, jeho reprízu a reprízu reprízy.
Je to tak, hlas má moc, kamarádi. Tečou z něj, stejně jako z mé vůně, jak potrubí po deseti letech ve správě Veolie. Vychvalují vyváženou a příjemně hemživou chuť mého sémě, která je lechtá v bříšku ještě několik hodin, neb mé potvůrky jsou značně odolné a přežijou i lázeň v kyselině chlorovodíkové. Obivují jeho dokonalou konzistenci i teplotu přesně k podávání. Nemohou si vynachválit vrozenou inteligenci a artistické schopnosti mého mužného údu, který je schopen vymést i nejnedostupnější kouty nejkřivější jeskyňky. Pro můj jazyk, snad jen ze zajímavosti, se pak vžila přezdívka karboflexa. Rády prohlašují, že zkazky o mládencích, jejichž domovinou je subsaharská Afrika, jsou pouhé mýty, neboť ten skutečný nadsamec, schopný ženě dát přesně to, co potřebuje, a přesně tím, čím potřebuje, se narodil a žije zde, v naší krásné České republice. Kde domov můj, kde domov můj? Ženy, které mě poznaly, tuto otázku neřeší. Ony dobře ví, kde.
Muži se mi pak v přítomnosti dámy uctivě klidí z cesty, nechtěje vzbudit mé podezření, že si snad hrajou na soka. V nepřítomnosti dámy chodí pro rady, které jim samozřejmě nad sklenkou dobrého pití vždy přátelsky poskytnu, a pak se vrací s díky, zavázáni do konce svých dnů.
Opravdu, nechápu to, ale nemůžu s tím nic dělat, jen úděl nadsamce skromně přijmout. A to skutečně mohu, neboť skromnost, kamaráfi, skromnost je mou nrjsilnější devízou. Tak - na ženy.

 
Pro přidání komentáře musíte mít zapnutý javacript
Samec  20.10.2017 7:27:23
Tvojé sémě bych taky rád ochutnal