Vzpomněl jsem si na jednu drsnou příhodu z lyžáku na základní škole. Jeli jsme tehdy kdovíkam s lidmi z různých ročníků. Já byl tehdy myslím v osmičce.
Jak to bývá na každém výletě, člověk si většinou nemůže vybírat, kdo s kým bude spát na pokoji, teda aspoň částečně. Jelikož jsme byli s kámošem (pojmenuju ho třeba Oram) nejznámější "bestbuddies" v ročníku, tak v tomto nebyl problém. Ten nastal až když jsme zjistili, že máme třílůžkový pokoj a tak bude muset někdo k nám. Tehdy tam byl jeden týpek, kterého nikdo neměl rád a tak s ním nikdo nechtěl být na pokoji (pojmenuju ho třeba Kerim). No a pravě proto, že jsme byli s Oramem nejlepší kámoši, tak si vyučující mysleli, že se nad ním smilujeme (on si to myslel také 
). Což tedy byla chyba. 
Začalo to maličkostma, které se na první pohled nenajdou. Ztracené ponožky, sníh v lyžákách... Prostě prkotiny . Pak tedy kámoše napadl trošku hardkorovější čin. 
Do lyžáků se Kerimovi rovnou vychcal... 
Jelikož to šlo hned poznat, trochu jsme se začali bát. A když to pak Kerim zjistil, tak byl pěkně vyšinutý. 
My to teda zapírali a přesvědčili jsme jej, že jsme kámoši, a že bychom to nikdy neudělali ... To pro něj byla dost velká zátěž, protože Kerim nezažil moc hezký lyžák celkově...
Každý na něj nadával a i učitelé na něj byli zasedlí. Vrchol asi byl, když tvrdě nadával na našeho zástupce ředitele. No a samozřejmě on si to hezky zblízka za zády poslechnul... 
To už bylo teda pro našeho "kamaráda" moc. Když jsme se někdy potom vraceli do našeho pokoje. Našli jsme ho, jak sedí v otevřeném okně na parapetu. Řekli jsme mu: "Co blbneš, ještě se nachladíš. " A on jen, že to nesnese, a že skočí (okno jsme měli v třetím patře). 
No jelikož jsme nevěděli co dělat, tak jsme na něj kecali, ať neblbne a prostě kecy, posraní strachy. 
Pak kolem šli dva týpci z vyššího ročníku Aknug a Kecarh a viděli nás přes otevřené dveře. No ti se málem pochcali smíchy, když jej viděli. Jediné co řekli bylo: "Ser na to, stejně nějak blbě dopadneš, zlámeš si hnáty a budeš jen nasraný ještě více. " A šli dál. 
To nás teda odrovnalo a asi celý ten smích ho přesvědčil, že je to fakt kravina, co dělá.
No pro úplnost odjel z lyžáku dříve a pak dostal nějakou důtku nebo co... Prostě dement...