Lucie   17.12.2011 19:17:13
Rating:2 Zobrazeno: 3619x

Konec

Zdravím, narazila jsem na Vaši stránku a napadlo mě, že se taky podělím o svůj příběh. Jestli čekáte šťastný konec, tak tady se ho nedočkáte, třeba jednou... Je mi teprve 17 let, tak si asi říkáte, co já vím o lásce, ale vzhledem k tomu jak se cítím, myslím, že mě už ta pravá potkala. Začalo to v mých 13-ti letech, když jsem rok chodila s Patrikem. Byl to můj první opravdový vztah. Zvláštní bylo, že jsme spolu po celou dobu nespali, možná i to bylo důvod, že mě začal podvádět s mou nejlepší kamarádkou. Dlouho jsem se z toho vzpamatovávala, nikam nechodila, spíše se uzavřela. Ale půr roku na to, mě holky vytáhly ven. A díky bohu za to, že to udělaly. Potkala jsem HO. Jmenoval se Robert a když jsem se dozvěděla, že se mu líbím, bránila jsem se. Nehctěla jsem prožít jenom další zklamání, ale bylo to silnější, než já. Když jsem byla s ním, všechno kvetlo, koukala jsem na svět, který mi připadal najednou nádherný, pokaždé, když jsem byla s ním, cítila jsem se naplněná a šťastná. Když se mi podíval do očí, zatočila se mi hlava a na světě jsme byli jen my dva. Byl první, se kterým jsem spala. Měl pověst sukničkářě, ale já na to nebrala ohled, věřila jsem mu. Půl roku na to se mi zhroutil svět. Spousty lidí mi říkalo, jak mě podvádí, ale já na to ohled nebrala, věřila jsem mu. Až jednoho dne, bylo to 28. června mi řekl, že mě opravdu podváděl a že semnou nemůže dál být, že mi nechtěl ublížit a že se za to omlouvá. Najednou jakobych přestala existovat, žít. Milovala jsem ho tak, že i přes to všechno jsem byla já ta, která za ním šla a prosila ho, aby se vráttil. Nic. Dva měsíce vůbec nic. Potom jsem šla na diskotéku s holkama se "pobavit". Byl tam. Tancovala jsem s jedním klukem a najednou zamnou přišel. Robert. Tancovali jsme na písničku od T-boyz-Beruška. Dodnes mi zní v hlavě. Začali jsme se líbat a ta touha byla neukojitelná. Vyspala jsem se s ním. Byla zase na chvilku šťastná. Co bylo horší, tak ráno. Když jsem mu psala, neozýval se a potom mi řekl, že to bral jako úlet. Takhle si semnou asi 3x pohrál, až jsem si řekla opravdu dost. Vyhýbala se mu, ikdyž v nitru své duše jsem ho chtěla zase vidět, být s ním. Potom jsme se jednou potkali a řekli si, že bysme mohli být kamarádi. Chvilku to šlo, psal mi, volal mi občas a pro mě to bylo strašně bolestivé. Ale snášela jsem to, protože bych udělala cokoliv, abych mu byla alespoň nablízku. Asi po měsíci mi řekl, že by mě chtěl moc zpátky, že nechápe jak to mohl udělat, že mě miluje. Nejdřív jsem mu nevěřila, ale po chvíli jsem si řekla, co může být horší, než je? A riskla to. Vyplatilo se. Byl opravdu pozorný. , zamilovaný, udělal by pro mě všechno. Od teď všechno zase mělo smysl. Kupoval mi maličkosti, vzal mě k jeho pravýmu tátovi do Krkonoš, zase jsme si věřili. Měla jsem jeho heslo na facebook a vím, že si s jinou ani nepsal, hned je odpálkoval. Je to on, myslela jsem si. A byl. Byl to nejnádhernější rok v mým životě, všechno bylo, tak jak má. Ani na minutku jsem nepomyslela na někoho jinýho. Chodili jsme spolu všude, spali u sebe, byli spolu na dovolené, každý nás bral jako celek, jako pár, jako jednoho. Až po roce na začátku prázdnin to začalo skřípat. Odjel s rodiči na poslední dovolenou do Itálie a já nejela, nevešla jsem se k nim do auta. On mi každý den volal přes skype a webku. Odmítal Italský holky a já nevím co se semnou stalo, ale začala jsem se zase bát, že to skončí, není možný, aby kluk jako on, tak dokonalej hezkej a milej byl semnou. Prostě to bylo divný. Šla jsem na diskotéku, bez něj samozřejmě. Sama dodnes nechápu jak jsem to mohla udělat, ale opila jsem se a líbala se s někým jiným. Kdyby s jedním, byli hned 2. Nikdy jsem na jinýho nepomyslela, byla celou duší i srdcem oddaná jen Robertovi, ale teď najednou jsem to udělala. Zkazila jsem si tím život. Měl přijet v sobotu, já šla v pátek a byl to ten večer, kdy se to stalo. Přijel dřív a věděl, že tam jsem. V 1 ráno běžel zamnou, aby mě viděl. Ale místo toho za ním chodili jeho kamarádi a říkali mu, co se stalo. Přišel zamnou a zeptal se mě, jestli je to pravda, nezmohla jsem se na slovo. Začalo mi to docházet. Zničila jsem něco, co mělo trvat navěky, jak jsem mohla? To nejsem já, co se to stalo? Začal na mě křičet a brečel. Tolik brečel... Já taky, ale já si za to mohla sama. Ani nevím, jak jsem se dostala domů. Každopádně bylo všechno jinak. Na telefonu mě čekala sms od něj. Vyčítal mi to, byl zoufalej, psal mi, jak jsem to mohla udělat.. Celý týden jsem mu psala volala, omlouvala se. Nepřijal to, jak by taky mohl? Neodpustí mi to. Nikdy. Šla jsem na diskotéku. Jen kvůli tomu, že by tam mohl být. Byl tam. Líbal se s jinou holkou, u tyče. Když jsem to viděla tak moc mě zabolelo srdce, že jsem se musela opřít o stůl. Takhle jsem se nikdy necítila. Viděl mě a proto to udělal. Běžela jsem pryč. Nechtěla jsem víc žít, ta představa života bez něj byla příšerná. Nikdy už se takhle nechci cítit. Nikdy ! Sedla jsem si na lavičku. Vytáhla žiletku z peněženky a řezala. Bolelo to, ale alespoň to převládlo na chvilku tu bolest v srdci. Došla jsem k diskotéce a tam mě viděly kamarádky, okamžitě sháněly obvaz. Přišel Robert, on přišel, nejsem mu jedno. To je poslední na co si vzpomínám, než jsem omdlela. Probudila jsem se u tety. Je to zdravotní sestra a ošetřila mě. Kdybych jela do nemocnice, skončila bych na psychiatrii. Děkuji své rodině, po celou tu dobu stáli při mě. Bez nich bych to asi nikdy nezvládla. Zbytek prázdnin jsem strávila doma, nebo u babičky. Nemohla jsem ho vidět, ta bolest byla příšerná, ale když jsem ho viděla, chtělo se mi omdlít. Každý den znova a znova ty samé otázky. Proč jsem to udělala? Jak jsem mohla? Co jsem si myslela? Zničila jsem opravdu tu pravou osudovou lásku? Začala škola. Kámoška mě donutila jít s ní na diskotéku. Byl tam. Viděl mě a já jeho. Nikdy nezapomenu na ten pohled, byl plný zklamání, lásky, výčitek a hlavně slz. Nevydržela jsem to a psala mu. Byla jsem ve škole a každý den mu psala. Neodepisoval, ale pak zase začal. Občas mi zavolal. Řekl mi, že mě miluje, že je to strašně silný a strašně bolestivý. Ale že semnou nemůže být, protože mi nemůže věřit. Svitla ve mě naděje. Nevzdám to, řekla jsem si. A taky nevzdala. Dlouhej půl rok jsem o něj bojovala a snášelo to, jak si semnou zase hraje. Dával mi naděje, občas semnou spal, řekl mi, že semnou bude, ale nikdy k tomu nedošlo. Když jsme spolu ještě byli, domlouvali jsme se, že spolu budeme chodit do tanečních. Byl to můj sen, snad už od narození. I přes to, jak to teď mezi námi bylo, začal tam semnou chodit. Z počátku bylo všechno v pohodě, ale potom, najednou začal tancovat s jinou holkou. Mě tam prostě nechal stát. Věděl, že tu holku nemám ráda, protože před rokem jí umřel kluk, což byl Robertův kamarád a ona týden po jeho smrti napsala Robertovi, že ho chce. Kdo by to mohl udělat? Tancoval s ní. Po zbytek tanečních, já si našla teda taky jiného partnera na tančení. Bylo pro mě utrpění dívat se na ně. Chtěla jsem tolikrát skončit, ale mamka mi to nedovolila, věděla, že je to můj sen. Robert s ní začal chodit, což bylo ještě horší. Zkoušela jsem chodit taky s někým jiným, ale vždycky to skončilo neúspěchem. Nedokázala jsem se do nikoho zamilovat, pořád myslela jen na něj. Byl věneček. Měla jsem svý vysněný nádherný šaty, udělaný vlasy. Sama o sobě jsem mohla říct, že jsem byla nádherná. Když jsem přišla, on tam už byl. Viděla jsem, jak na mě koukal. Nemohl ze mě spustit oči, měl v nich slzy a v tu chvíli jsem věděla, že to tak úplně není pryč. Pořád ke mě něco cítí, ale nepřizná si to. Skončily taneční. Je konec, nemusím ho potkávat, když už nechodíme do tanečních. Ten večer jsem to šla s holkama oslavit. Byl tam. Tancovala jsem a on byl opřenej o bar a koukal. Prostě koukal a nespustil ze mě oči. Myslím, že mu ukápla i slza. Odjela jsem radši brzo. Bylo to tak lepší. Teď mám přítele. Nemůžu říct, že jsem nešťastná, ale šťastná rozhodně taky nejsem. Můj přítel mě má opravdu rád a je tu pro mě. Ale já pořád myslím jenom na Roberta. Je to normální? Přestane to někdy bolet? Není den, kdy bych nebrečela, nebo si to přestala vyčítat. Pokaždé si na něco vzpomenu a když ho potkám, je to jako rána elektrikou. Snažím se mu vyhýbat, ale on je všude, kde já. Snažil se už tolikrát zkazit můj vztah s Ondrou. Třeba mu řekl, jestli jdu na diskotéku, aby mu mohl říct, s kým jsem ho podvedla, nebo mu říkal, ať semnou prostě není. Pořád ke mě něco cítí a nesnese pocit, že mám někoho jiného, nebo mě tolik nenávidí, že mi nepřeje nic dobrého? Nevím. Nevím, jestli to někdy přestane tolik bolet, ale co vím, tak to, že ho vždycky budu milovat a vždycky bude mít mé srdce. Nechápu sama sebe, jak jsem to tenkrát mohla udělat, ale co vím je to, že si už nezasloužím mít ho.. S Martinou to asi myslí vážně a já doufám, že bude šťastný alespoň s ní, když ne semnou.

 
Pro přidání komentáře musíte mít zapnutý javacript
Marcus  14.4.2012 7:58:38
Divný příběh, brrrrrrrrrr. Podívej, jestli by Tě ten Robert miloval, Tvůj úlet by pochopil. Sám jich má na triku také pěknou řádku. Já bych vůbec na Tvém místě nešílel, že jsi přišla o největší lásku svého života - neboj, nepřišla. Takhle láska nevypadá. A jak se k Tobě chová po rozchodu, to je také sodovka... "Občas mi zavolal. Řekl mi, že mě miluje, že je to strašně silný a strašně bolestivý. Ale že semnou nemůže být, protože mi nemůže věřit. Svitla ve mě naděje. Nevzdám to, řekla jsem si. A taky nevzdala. Dlouhej půl rok jsem o něj bojovala a snášelo to, jak si semnou zase hraje. Dával mi naděje, občas semnou spal, řekl mi, že semnou bude, ale nikdy k tomu nedošlo." Podle mě Ti chybí sebeúcta, vůbec neumíš trvat na tom, aby se k Tobě ostatní chovali jako k dámě: Tak se k Tobě ten Tvůj Robert chová jako k děvce a krávě a hadru... Když Ty mu to sama dovoluješ, ty si o to koleduješ, tak co se divíš? Souhlasím s názorem 80845: "Podle zvesti uz si predem vedela ze je to zmrd, presto si snim sla a nechces byt s nikym jinym.
Mas ted hodneho kluka kterej te nebavi, takze kdyz si to dame dohromady tak nezbyva nez poprat: hodne stesti pri hledani noveho zmrda protoze jen ti te ocividne delaji stastnou (krom toho i porezanou)..." TAk to je. Takže se vzpamatuj a začni znovu a podstatně lépe. Tenhle Robert za to nestojí, je to nezralý šmejd. (I přes pár lepších stránek.)
Jestli na tyhle stránky někdy ještě mrkneš, bude dobře, když nám sem napíšeš, jak ten Tvůj příběh pokračoval dál. Je to dost o strach...

Sys  30.1.2012 3:40:03
S prominutim,jsi kráva
Sakura  7.1.2012 17:49:57
Na co chces cekat proboha? Rozejdes se s klukem, ktery te ma opravdu rad a vdas se za toho idiota co ti jenom ublizuje a hraje si s tvymi city? I kdyby si te vzal o cem pochybuji, tak by jste se rozvedly protoze by te stejne podvadel! Je proste jesitnej a proto ti chce zkazit ten dobry vztah co ted mas, to neni z lasky, proste to neunese, ze sis nasla lepsiho!
Novis  26.12.2011 14:28:08
80845: Dík, že jsi to zkrátil. Teď když vim o čem to je, tak jsem rád, že jsem neztrácel čas čtením tý sračky.
80845  18.12.2011 9:15:57
zkratka: potkalas typka, chodila jsi s nim, on te podvedl, tobe to nevadilo, odjel do italie, libala ses s dvouma typkama a on se s tebou kvuli tomu rozesel tak sis kuchla zily.
Podle zvesti uz si predem vedela ze je to zmrd, presto si snim sla a nechces byt s nikym jinym.
Mas ted hodneho kluka kterej te nebavi, takze kdyz si to dame dohromady tak nezbyva nez poprat: hodne stesti pri hledani noveho zmrda protoze jen ti te ocividne delaji stastnou (krom toho i porezanou)...